djuna.cz

Pojistit se na cesty, je jeden ze základních kroků, který lidé podnikají v souvislosti s pobytem v zahraničí, ať už se jedná o služební cesty, nebo o dovolenkové pobyty. V takovém případě se vyplatí vždy pečlivě smlouvu pročítat a informovat se o všech možných i nemožných zádrhelech, kdy se pojišťovna zdráhá vyplatit pojistné plnění.

Pojištění se však nemusí nutně vztahovat na samotnou přepravu zavazadla letadlem. Za ztracené zavazadlo totiž odpovídá přepravce a v rámci tzv. Montrealské úmluvy má každý cestující nárok na finanční kompenzaci. Týká se to ovšem také jeho poškození nebo zpoždění. Odškodné může leckdy přesáhnout i 30 tisíc korun.

Nárok na kompenzaci

Lidé, kteří pracují na letišti v oblasti pohybu zavazadel, nebo reklamací, by vám potvrdili, že k takovým nepříjemnostem dochází poměrně často. Někteří z nás mají tuto nepříjemnou zkušenost dokonce za sebou.
Za ztracené zavazadlo se považuje takové, které ani do 21 dnů po příletu do cílové destinace nedorazí na své místo. Pak má cestující nárok na náhradu veškeré škody, ovšem pouze do limitu 35 tisíc korun. Musí však prokázat, že se v zavazadle nacházely věci, které požadujete proplatit. Nejlépe fotografií batožiny a věcí uvnitř před odletem, a také účtenkami od všech věcí.

Poškození batožiny

V tomto případě událost okamžitě reklamujte, a to na letišti na přepážce reklamací. Máte sice na tuto událost sedmidenní limit, ideální je však jednat ihned. Budete mít v takovém případě jednodušší prokazování, kde k poškození došlo – při odebírání batohu nebo kufru z pojízdného pásu je nejlepší jej vyfotit mobilním telefonem ještě ve chvíli, kdy putuje na pásu, a máte jednoznačný důkaz. Maximální částka za poškození věcí je opět 35 tisíc korun. Pokud je součástí zavazadel něco výrazně drahého, např. potápěčský komplet, nebo expediční stany, profesionální kamery a fotoaparáty, rozhodně nezapomínejte na speciální pojištění, které takové případy bezpečna pokryje.

Ačkoliv v našich domácnostech osobních automobilů neustále přibývá, určitě se ani v budoucnu neobejdeme bez hromadné autobusové dopravy. Je pravda, že na některých trasách byla tato doprava z důvodu nedostatku cestujících zrušena nebo omezena, ale určitě se s linkovými autobusy budeme setkávat i nadále. Nápad zřídit tento druh dopravy, měli už začátkem dvacátého století v Bavorsku.
–         Jednalo se o soukromou linku.
–         Jelikož to byl určitě nápad dobrý, začaly se k němu postupně přidávat i ostatní země.

První autobus, který v českých zemích převážel pasažéry, vyjel už roku 1907. Jeho provoz měl v soukromém vlastnictví jistý podnikatel a trasu určil z Frýdlantu nad Ostravicí do Horní Čeladné. Tentokrát tedy Praha prvenství propásla. Pražané mohli do svého autobusu nastoupit o rok později a svézt se z Malé Strany na Hradčany. Provoz trval pouhého tři čtvrtě roku. Poté byl pro technické problémy zastaven. Čtyři autobusy, které na lince jezdily, měly později své využití pro jiné účely.

První linky vedly z Pardubic

Ačkoliv tedy první městská autobusová doprava v Praze skončila neslavně, rozvoj tohoto druhu dopravy už to nezastavilo. První města, která byla pomocí této dopravy spojena, byly
1.     Pardubice – Bohdaneč.
2.      Pardubice – Holice.
Sice autobusy značky Laurin a Klement nevynikaly zvlášť bleskovou rychlostí (dvacet šest kilometrů za hodinu), ale určitě to byl posun v dopravě o kousek kupředu.
·         Možná by se mohlo zdát, že při tak nízké rychlosti nemohlo dojít k žádné dopravní nehodě. Hned první rok po zahájení provozu k jedné takové došlo.
Byla ale způsobena technickou závadou, nikoliv nezvládnutím vozidla řidičem. Autobusu nešťastně praskla část podvozku a v důsledku toho se zřítil z hráze. V autobuse cestovalo šest pasažérů. Tři z nich byli zranění těžce a dva to odnesli s lehkými zraněními.

V České republice přibývá lidí, kteří jsou zadluženi. Je to hodně velký problém, který se vleče i do konce života. Mnozí z nich opravdu hodně. Z malých dluhů mohou vzniknout vysoké dluhy, kterých se už nikdy nezbavíte. Co z toho plyne? Že Češi jsou finančně negramotní.

 
Kvalita finančních služeb
Určitě je třeba situaci nazírat dvojím způsobem. Jednou z nich je, jaké jsou kvality finančních služeb, které jsou nabízeny v České republice. Neměl by zákon korigovat finanční podnikání, které je někdy prachobyčejnou lichvou? Neměla by být zákonem daná maximální výše úroků z prodlení? Neměli by se důsledněji kontrolovat příjmy žadatelů o půjčky, jako tomu bývalo dříve? Toto všechno jsou důležité otázky, které by si měli kompetentní osoby klást a celou problematiku posunout do jiné roviny.
 
Finanční nezodpovědnost
Další stránka problému je, že lidé jsou opravdu finančně negramotní a nezodpovědní. Je způsob, jak to řešit? Určitě by bylo na místě, kdyby například Česká televize nabízela před hlavním programem vzdělávací videa. Příkladem může být vzdělávací seriál Jak na internet. V seriálu by mělo zaznít, jaká rizika na sebe člověk bere s každým i docela malým úvěrem. Co více, jaká rizika na sebe bere, když nehradí včas své pohledávky jako třeba nedoplatky za černé jízdy, energie, odpady, pojištění atd.
 
Vzdělávat už na školách
Každopádně se určitě shodneme v tom, že je důležité, aby se s problémem finanční gramotnosti zabývali už odborníci na školách. Tak jako je důležité, aby děti získali už v dětství počítačovou gramotnost, je vhodné podpořit jejich finanční gramotnost. To se naštěstí na mnohých školách již děje prostřednictvím různých besed, interaktivních projektů. Vzdělávání v tomto ohledu je o to důležitější, když mnozí rodiče nejsou schopni v tomto ohledu předat svým dětem dostatečné kompetence a proto by bylo žádoucí, aby tento problém kompenzovala škola.

Ve světě se již několik let zabývají laici i odborníci zrušením finanční hotovosti. Tedy klasického oběživa jako takového. Těmto lidem nejde o to, aby se obecně zrušilo vyměřování kvality lidské práce, hodnoty majetku a potažmo paradoxně i člověka samotného, mají na mysli zrušení klasických mincí a bankovek v podobě, v jaké je známe. Zůstanou tedy jen platební karty a bankovní účty.
V České republice se řada lidí k tomuto kroku staví velice skepticky. Z několika důvodů. Tím prvním, poněkud zlehčujícím, je vztah k uměleckým rytinám na bankovkách. Lidé k nim mají v Česku obecně vřelejší vztah, než např. ve Švédsku a ve Finsku. Druhým důvodem je na vlastní kůži prožitá zkušenost (u střední a starší generace) ze státního aparátu, který do ekonomiky výrazně zasahuje. Podobný názor na to mají i v Německu.

Zrušení bankovek nevědomky většina lidí podporuje

Některé subjekty, které se snaží ovlivnit vědomí lidstva, využívají masmédií k jemně cílené manipulaci s lidskými názory, a projevuje se to i ve vztahu ke zrušení oběživa. Na většinu (ne na všechny) obyvatele civilizovaného světa platí zajímavý trik: Cokoli potřebujete protlačit do popředí zájmu, označujte přívlastky „soudobý trend, moderní, inovativní, progresivní“. A to, co byste rádi zasunuli do pozadí, definujte jako zastaralé a zaostalé. Na tato slova lidé často slyší a vzápětí svůj vlastní úsudek, pocit, intuici deformují vůdčími direktivy odkudsi zvenčí, podobně jako stádo ovcí se žene za svým pasáčkem.
Za podporou bezhotovostních plateb jsou často společnosti, o jejichž zázemí nemají lidé podrobnější informace, a cílem těchto aktivních organizací je také zůstat v skrytu, v pozadí. Jistě vás napadne, že zrušení hotovosti budou zřejmě podporovat provozovatelé platebních karet, pro něž představují papírové peníze docela výraznou konkurenci. A tak se snaží, docela nenápadně, ale přesto účinně, motivovat zákazníky výhodnými transakcemi. Ostatně vidíme to na každém kroku a jedním z příkladů mohou být finančně znevýhodněné např. platby složenkou na poštách versus bezhotovostní platební styk.
Vypomáhají tomu i e-shopy, většinou vás vyjde platba kartou předem levněji, než zboží na dobírku. „Tak přece nebudu vyhazovat peníze oknem, a budu platit kartou“, napadne mnohé z vás. Takže pokud do tohoto kolotoče zapadnete, nevědomky zrušení hotovosti aktivně vypomáháte.

Hrozilo by zhroucení ekonomiky?

Někteří ekonomové se zrušení hotovosti obávají už jen z jednoho důvodu. Že existuje tzv. černá a šedá ekonomika, si nemusíme našeptávat. Není třeba si nic nalhávat, po celém světě chodí mezi námi překupníci, drogoví dealeři, prostitutky, černí trhovci atd. A dosud nikdo nezmapoval, a zřejmě ani nezmapuje, kolik procent z HDP (hrubého domácího produktu) tvoří právě tyto složky společnosti. Nikdo přesně neví, zda je to zrovna v Česku 15 procent, nebo třeba 30 procent.

Sázíte raději na pohodovou a klidnou dovolenou, kdy se nemusíte o nic starat? Nebo vám vyhovuje adrenalin, dobrodružství a nejistota? Zájezdy s cestovní kanceláří mají určitě své výhody. Předem je vše naplánované a vy se v podstatě o nic nestaráte. U poznávacích zájezdů navštívíte ta nezajímavější místa, beztoho, aniž byste si museli sami plánovat trasu a zajišťovat ubytování. Zkrátka, u zájezdů s cestovkou nic neřešíte. Musíte počítat s tím, že tyto zájezdy budou o něco dražší, než cestování na vlastní pěst. Když se rozhodnete pro zájezd last minute, můžete naopak nějakou korunu ušetřit. Při organizovaných zájezdech nemusíte řešit stravování, to přináší také zjednodušení pobytu.

V případě, že na vaší dovolené dojde k nějaké zapeklité situaci, průvodce cestovní kanceláře, bude řešit problém společně s vámi. Organizovaný zájezd oceníte při neznalosti cizího jazyka. Dovolená s cestovkou má, ale také svá rizika. Například úpadek cestovní kanceláře. Toto riziko, ale rozhodně nijak neovlivníte. Také si nezapomeňte důkladně přečíst smlouvu, kterou budete s kanceláří uzavírat.
Na druhou stranu, výhodou cestování bez cestovky, je větší volnost. Pokud se rozhodnete zapůjčit si automobil, zjistěte si, jestli v zemi, kam se chystáte, platí náš řidičský průkaz. Asi oceníte, že se nemusíte vázat na společný program. Výlety, si můžete naplánovat zcela individuálně. K tomu si, ale musíte sami zajistit ubytování nebo zjistit, jak a čím se v lokalitě, kam se na dovolenou chystáte, budete pohybovat.

Někdy je ve velkých evropských městech cestování městskou hromadnou dopravou zmatečné a složité. Při cestování na vlastní pěst, můžete mít občas problém s ubytováním. Třeba máte vysoké nároky na ubytování a představu o určitém komfortu. Můžete být, ale zklamaní. Ubytování byste si měli zajistit předem. Není možné totiž sázet na jistotu, že ho seženete až na místě, tak jako v případě cestování se zájezdem. Při cestování, si nezapomeňte vždy uzavřít cestovní pojištění.
Určitě jsou, ale lokality, kam byste se sami vydat neměli.

Starověké národy uctívali různé druhy zvířat. Uctívali je jako bohy pro jejich přirozené schopnosti – sílu, plodnost, chytrost a schopnost létat. Podobizny zvířat byly vytesávány do kamenů, zobrazovány v malbách. Tato zvířata, měla svá privilegia a postavení. Zabít takové posvátné zvíře, bylo velikým prohřeškem.
Faraóni, byli velikými uctívači koček, býků, skarabea, krávy, hada a dokonce hrocha. Byli všeobecně milovníky a obdivovateli zvířat. Každé ze zvířat, představovalo některého z faraóny uctívaných bohů. Kočka ztělesňovala bohyni Bastet. Egypťané ztvárňovali sošky koček ve všech podobách a z různých materiálů.

Skarab, byl pro Faraóny symbolem boha Slunce. Jedná se o brouka – vrubouna posvátného. Kromě toho, že skarab byl uctíván jako bůh Slunce, sloužil jako amulet. Bylo obvyklé, že se brouk nosil vsazený do prstenů.
Kráva, ztělesňovala bohyni Hathor. Tato zvířata dokonce měla svá vlastní pohřebiště.

Krávy, jako posvátná zvířata, byly uctívány také v Indii. Krávy, se v Indii dodnes pohybují naprosto všude a pro Indy představují hojnost. Vidět toto zvíře, jak se prochází po silnici, není ničím neobvyklým. Mají dokonce své chrámy. Zabití krávy, se považuje za neodpustitelný prohřešek.
Pro indiány, byl jedním z posvátných zvířat orel. Byl představitelem volnosti, nespoutanosti, odvahy a poslem, mezi indiány uctívanými bohy. Jeho peří indiáni používali při obřadech. Také byste jen těžko nalezli představitele indiánského kmene, který nebyl orlím peřím ozdoben.

Jelen a kanec, byla posvátná zvířata pro Keltský národ. Kanec, představoval sílu, nebojácnost a odvahu. Naproti tomu jelen, symbolizoval krále lesů.
Ať se jedná o jakoukoli starověkou kulturu, posvátná zvířata, byla neodmyslitelně její součástí. Lidé věřili, že tato uctívaná zvířata dokáží ovlivnit přízeň a nepřízeň osudu, plodnost žen a zvířat a dokáží ovlivnit i průběh počasí.